Motto:
„Kdo nezná svoji minulost, nemá ani budoucnost“
Vážení návštěvníci, pojďte s námi poodhrnout oponu tajemna a zklidnit se v meditativním, klidném prostředí naší zámecké svatyně situované v horní části zámeckého parku. Zde jsme pro Vás vystavili věrnou kopii neolitické pohanské svatyně, která má návštěvníky posunout časem nazpět do předkřesťanských dob a připomenout dějiny obyvatel střední Evropy, jako spolutvůrce megalitické kultury.
Několik historických odkazů a vysvětlení pojmů
Megalit z řeckého mega=obří a lithos=kámen
Menhir znamená v řeči Keltů dlouhý kámen (men=kámen,hir=dlouhý) v bretonštině je význam totožný.
Megalitické stavby
Mezi pojmy “Menhiry” a “megality” klade Wikipedie rovnítko: v obou případech jde o většinou podlouhlé kameny v přírodním stavu, nebo kamenné bloky jen nahrubo upravené zapuštěné jedním koncem do země. Stávaly osamoceně, nebo organizovány skupinově a to v řadách, či v kruzích. Materiálem byly různé druhy hornin. Stavitelé presto nejčastěji využívali kameny se zvýšeným podílem křemičitých složek.
Od kdy tu menhiry vlastně jsou?
Nejstarší památky v Evropě se datují do šestého tisíciletí před naším letopočtem. U žádných megalitů nebyly nikdy nalezeny žádné zbraně, což vede k domněnce, že šlo o nebojovný, ovšem vysoce znalý lid v oborech-astronomie, matematiky a geometrie se zvládáním technologie lámání, přepravy a vztyčováním velkých kamenných bloků. Zajímavostí je, že u převážné většiny megalitických památek se opakuje jako základní délková míra 82,9cm.
K čemu menhiry sloužily?
Kamenné sestavy sloužily jako astronomické observatoře, které nahrazovaly kalendář. Taktéž šlo o obřadní místa, která nahrazovala nám později známější katedrály, ve kterých se konaly obřady.
Naši předci vztyčováním, nebo umísťováním těchto kamenů upravovali energetické a magnetické toky Země (někdy nazývané dračí žíly), a tím svým způsobem krajinu přizpůsobovali a „léčili“. Naši předchůdci vnímali Zemi jako živý organismus, jehož jsme součástí a jehož vnitřní procesy lze lidským zásahem uvést do rovnováhy, či naopak.
Kde menhiry nalezneme?
Ve Francii v oblasti Bretaně se nachází několika kilometrové řady mohutných kamenů u městečka Carnac. V našich krajích máme malou obdobu na náhorní planině nad obcí Kounov na Rakovnicku, řada zajímavých menhirů nalezneme i v blízké Praze – např. na Vyšehradě.
Pokud Vás problematika zajímá, můžete se zde (» http://menhiry.mysteria.cz/seznam.htm «) inspirovat seznamem menhirů v České republice – využijte náš hotel Panství Dlouhá Lhota jako základnu pro výlety po stopách stavitelů megalitických staveb.
Největší megality na světě se nacházejí v Rusku na Sibiři, na hoře Šoria v sibiřské jižní oblasti. Stopy megalitických civilizací najdeme v Turecku, Palestině, Koreji, Africe, Skandinávii na Kavkazu a samozřejmě v Evropě.
Inspirace pro naši slovanskou svatyni
Pro zajímavost předkládáme popis posvátného háje od mnicha jménem Saxo Gramaticus ze 12. století, jež inspirovala vznik a konečnou podobu naší slovanské svatyně. Jádro háje tvoří prastaré duby s puklinami. Kolem dokola ho ohrazoval plot z kůlů s ozdobně vyřezávanými špicemi. Vedly tam dva vchody, jakési dřevěné brány Nesmělo se zde nic trhat, ani sbírat, Na větve se zavěšují proužky látek a obětní předměty. K háji patřilo jezírko, nebo pramen. Konaly se tam soudy, ale nesměla tam být prolita krev.
